﻿
&names=date,name,shortName|
*,"Escadrille N 31","Esc. N 31"|
1917.07.09,"Escadrille SPA 31","Esc. SPA 31"|

&descriptions=date,text|*,"Jednotka byla poprvé vytvořena 22. června 1941 v Kyjevě ukrajinským velitelstvím GVF jako letecká skupina Civilní letecké flotily (GVF). Dne 24. června byla reorganizována na zvláštní letecký pluk GVF složený ze čtyř letek a od 28. června nesla název Kyjevská zvláštní letecká skupina Civilní letecké flotily (KOA GVF). Do jejího stavu bylo zařazeno 146 letounů ukrajinské GVF.
*,"Escadrille 31 vznikla 25. září 1914 v Dijon-Longvic a zpočátku byla vybavena třemi letouny Morane-Saulnier H o výkonu 60 koní. Letka měla pouze čtyři piloty pod velením kapitána Raymonda Yence a dostala označení MS.31. Následující den se přesunula do Toulu, kde zůstala do 20. prosince. Její nepočetné osádky na frontě podnikaly množství průzkumných misí a získávaly cenné informace o záměrech nepřítele. V listopadu přešla na Morane-Saulnier L, kterých měla šest.
Dne 20. prosince 1914 se letka přesunula do Villers-lès-Nancy. Pod velením poručíka Roberta Schlumbergera její osádky zaútočily na hangár Zeppelinů v Metz-Frescaty. Dne 5. ledna 1915 převzal velení kapitán Guy des Hautschamps. Byly podnikány průzkumné lety nad Éparges, Briey a Spincourt a bombardována seřaďovací nádraží v Conflans a Audun-le-Roman. Osádky sváděly několik vzdušných soubojů s pistolemi a karabinami. První vítězství letky, které si 27. března nárokovala osádka seržantů Letha Jensena a Morela nad letounem poblíž lesa Hingry, nebylo uznáno.
Velitel letky kapitán des Hautschamps zahynul 11. května 1915 při nehodě na letišti Toul. Ve velení jej vystřídal kapitán Louis Mathieu. Po přezbrojení na Nieuport 11 byla letka 20. září přejmenována na N.31. Od 14. října 1915 byla umístěna v Lemmas a pod velením kapitána Luciena Coureta de Villeneuve se účastnila bitvy u Verdunu. Právě tehdy vznikla myšlenka použít jako znak letky řeckého lučištníka, jehož podobu následně navrhl seržant Ollivon. Dne 4. října 1916 byla jednotka přidělena ke Groupe de Combat 11 pod velením majora Reverenda.
Na jaře 1917 byla letka kompletně přezbrojena na SPAD VII a stala se Spa.31. Dne 9. února 1917 byla převedena k 5. armádě a přesunula se do Lhéry, aby se účastnila ofenzivy na Chemin des Dames. Po neúspěchu útoku byla Spa.31 odeslána do Flander, kde se Spojenci připravovali k ofenzivě. Poté se přesunula na Marnu a v říjnu a listopadu 1917 se účastnila bitvy u Malmaisonu.
Do března 1918 působila na sektoru Aisne. Groupe de Combat 11, jejíž součástí Spa.31 nadále byla, byla společně s Groupe de Combat 13 a Groupe de Combat 17 začleněna do uskupení Fequant. Piloti se zapojili do vzdušných bojů při snaze zastavit německou ofenzivu zahájenou 21. března. Po průlomu na Chemin des Dames v květnu a červnu bojovala Spa.31 na Aisně a následně v Champagne.
K 11. listopadu 1918 dosáhly osádky letky 47 potvrzených a dalších 19 nepotvrzených vítězství. Jednotka byla za své bojové nasazení dvakrát citována velením armádního sboru. Celkem přišla o 20 příslušníků padlých v boji nebo zahynulých při nehodách a dalších 13 bylo zraněno v boji či při nehodách. Šest členů osádek padlo do zajetí. Mezi nejslavnější piloty jednotky patřili podporučík Jean Chaput (16 vítězství, z toho dvě u N.31), poručík Jacques Ortoli (11 vítězství, z toho 10 u Spa.31) a poručík Francis Portron (5 vítězství u Spa.31).
Historie po první světové válce
Po válce se Spa.31 účastnila okupace Německa a jako jednotka umístěná v Thionville v Lower Yutz se stala 1. letkou 104. RAC. Za druhé světové války znovu bojovala jako 1. letka Groupe de Combat I/1 až do rozpuštění 1. prosince 1942. Po několika dalších obnoveních se 11. října 1974 stala první letkou stíhací eskadry 2/7 Argonne a v této roli zůstala až do jejího rozpuštění 8. června 2001. Dne 1. června 2010 byla 2/7 Argonne obnovena jako výcviková jednotka Mirage 2000D v Nancy-Ochey a Spa.31 se opět stala její první letkou."
